Toto je naše třetí a nyní již předposlední divadelní hry, tentokráte
" O hospodském, studentu, zástupci sodovkáren a podivném velbloudu"
napsaná Tamařicí, Bakinem, Jehnerem a L.K.N. na jaře roku 1998,
která měla mít premiéru u příležitosti 3.ročníku Memoriálu Ing. krákory a
která jí měla až na plese v pátek 13. listopadu.

~ ~ ~

ZS: Zástupce sodovkáren, D: Děvka, H: Hospodský, S: Svět

Scéna: Prostředí bez výrazných objektů, z nichž by bylo možné určit místo děje, jen v rohu můžeme rozpoznat Úl Petr, ve kterém hučí.

Vstupuje svět

S: /vstupuje, nezdraví, protože ví/

Vcházejí zástupce sodovkáren a hospodský z blíže neurčené hospody a ve dveřích si dávají navzájem přednost. Hospodský zástupci sodovkáren, bůh ví proč, říká velectěná.

ZS: Račte!

H: Až po vás, Velectěná.

ZS: Ne , jen jděte…….

Po chvíli zmatených komplimentů přeci jen vstupují do místnosti najednou, neboť dveře jsou široké dostatek.

ZS: Úl ?!??!!??

H: /lakonicky/

Však se pro něj do jara vrátí

Pohodlně usednou ke stolu, drahnou dobu se nic neděje.

H: /nic neříká/

ZS: /taky nic neříká, ani se nijak jinak neprojevuje/

Teprve po chvíli zjistí, že jim něco chybí.

ZS: Chtělo by to…….

H: /zaposlouchá se do hučení a řekne/

…….asi vlak!!!!!!

ZS: /zasní se /

Vlak, to jsou vagóny, cestující vesničanky se šátky, proutěnými koši a pečenými buchtami, husy přikryté plátnem……/vytřeští očí/ ……. LOKOMOTIVA!!!!…… nestiháš pohyby lopaty topičovy, mour, pot; kotel a léto dýchají vedrem…../vytáhne kapesník a utře si čelo/…… žízeň.

H: Chtělo by to pivo!!!

ZS: ……. Jestli máte žízeň, měl bych tady…… /otvírá kabelu/

H: /skočí mu do řeči/

…….. pivo??

ZS: /uloží kabelu zpět a vykřikne/

JEDNO PIVO!!!!!!

H: /bez rozmyslu vstane a z naraženého sudu natočí dvě piva/

V tu chvíli stala se děvka

D: /stala se/

H: /Přináší piva, z nichž kane bělostná pěna, pokládá piva na stůl a chce si sednout/

ZS: /vezme si pivo/

D: /od vedlejšího stolu si bere druhé pivo, napije se a říhne/

H: /dosednuv si všiml, že nedostal pivo a vece/

Já bych si dal taky jedno!!

D: /nerozumí tomu/

Pivo vece????

To je ňáká blbost!

ZS: To pivo je dobrý i bez veky.

H: Chápu vás.

ZS: /zasní se/

…… žluťoučké máslo luk krkonošských hřebenů, šunka odříznutá z prasečí kýty uzené, papriky na polích, sůl mořská, majáky, červená světla a lodě plují, šplouchající věčné vlny na pomíjivém oceánu ….. /vytřeští oči/ …… LOKOMOTIVA!!!

D: Jaká lokomotiva????

ZS: …. pot, mour na pažích topičových; kotel a léto dýchají vedrem ….. /vytáhne kapesník a otře si čelo/…… TO JE SVĚT!!!!

S: ……ehm!!!

ZS: /hledíce na hospodského/

Nemá pivo, žena podivná sebrala mu ho.

/obrátí se k děvce, která dopíjí pivo/

D: /dopije pivo a vykřikne/

Dvě piva!!!!!

H: /vstane, natočí dvě piva, přinese je a řekne/

Kurva!!!….. , ale rozpila se nám.

ZS: Ale Já ji vidím docela dobře!?

V úlu poněkud silněji zahučí

D: /Zaslechnuvši úl Petr/

Něco říkal???

/(Myslí tím úl)/

H: říkal hlava v úlu!!

ZS: Naopak, naopak, Já slyšel lavička z jasmínu

S: Hm, Hm, Hm

/zakroutí podiveně hlavou/

D: Neměl by ten svět mlčet!!!???!!!

H: Proč by hlava měla mlčet jenom proto, že je v úlu

Scénou, aniž by cokoli řekla, projde nastrojená žena tlačíc kolečko bez nijakého nákladu, natož, aby vezla úl.

ZS: /Trvá na svém/

…lavička z jasmínu

H: Ten má pod čepicí

D: Jaká hlava z jasmínu???!!??

H: /Drsně ukáže na děvku/

Sama máš hlavu v úlu!!!!!!!!

Nastane okamžik ohromeni, přičemž si postupně začnou uvědomovat

H: /uvědomí si /

ZS: /uvědomí si /

D: /uvědomí si ze všech nejdřív, protože má pod čepicí, tedy hlavu v úlu /

H: /Již se byl vžil do role hospodského. Otočil se na zástupce sodovkáren /

Ještě jedno, velectěná?!

D+ZS: /Děvka samozřejmě a zástupce sodovkáren bůh ví proč se otočí a zvolají /

Ještě dvě!!!!

H: /zmateně /

Dvě nebo čtyři??!??

/a zklamaně/

Tak dobře, donesu tři

Hospodský točí pivo a přitom si zástupce sodovkáren nesměle přisedne k děvce. Dají se do družného hovoru a zapomenou na hospodského.

H: /Taktně si jich nevšímá. Vzpomene si, že je hospodský z jiné hospody a konzumuje v klidu všechna tři piva /

ZS: /vyzývavě k děvce/

Zlato, tak co bude?

D: /Ukáže se, že není děvka, ale je jeho manželka /

Miláčku, toho divadla dneska bylo dost!!!!

Děvka a zástupce odcházejí

D+ZS: /Odcházejí/

S: /nepromluví, ale jako by řekl/

Nemusí se třpytit všechno, co je zlato.

Není všechno děvka, co má divný punčocháče.

Není všechno úl v čem hučí!!!

~ ~ ~

A jestli vám to ještě stále nestačí, tak se těšte na další a zatím si čtěte buď