Naše zatím druhá divadelní hra, tentokráte
"O domovnici, kominíku, psu a majiteli domu"
napsaná Bakinem, Jehnerem a L.K.N. na podzim roku 1997,
premiéra: dne 15. 11. 1997 v 0:28 hod na Děvíně

~ ~ ~

Ulice před domem, z domu vychází domovnice.

DOMOVNICE: /vychází, začne zametat a zpívá/:
Praha je všech čechů la la la, ať žije ... mno... BAJ KAJ LAJ
/dále zametá a lamentuje
co to zase tady...
/schýbne se a zkoumá neznámý předmět/
safra...pesec
/pokusí se to zamést a přítom zpívá
Praha je všech čechů la la la, ať žije ... mno... BAJ KAJ LAJ
Přichází kominík

KOMINÍK: /přichází a ptá se/
Osobo!, ptám se, kdepak je ten komín
DOMOVNICE: /zametá a zpívá/
....la la la, ať žije ... mno... BAJ KAJ LAJ
KOMINÍK: /odkašle si/
DOMOVNICE: /uvidí kominíka, přestane zametat a vykřikne/
kominík!!!!!!
/zoufale hledá knoflík, nachází knoflík a chytá se za něj hledíc na kominíka, radostně si poskočí a zapěje/
BAJ KAJ LAJ
KOMINÍK: Ptám se, osobo, kdepak je ten komín?!
DOMOVNICE: /všimne si šmouh na chodníku a počne zkoumati koště/
KOMINÍK: /pozoruje babu a nahlas si říká/
Že by pesec?
DOMOVNICE: /otočí se na kominíka a vyřkne/
Kominík!!!
KOMINÍK: /kouká nechápavě a říká/
Néé kominík, pesec!!
/uvědomí si o co jde a opraví se/
Vlastně kominík!!!
/chce využít pozornosti baby, táže se/
Kdepak je ten komín??
DOMOVNICE: /pohlédne na koště a prohlásí/
To jsou dneska majitelé!!!
KOMINÍK: /zabručí si pod vousy/
Tady mě asi pšenka nepokvete, vejdu do domu, komín je beztak uvnitř.
DOMOVNICE: /všimne si kominíka, jenž vchází do domu/
Kampak kampak!!!!!???
KOMINÍK: /obrátí se a odsekne/
KOMÍN!!!
DOMOVNICE: /výhružně/
Komín?, to by mohl říct každej
KOMINÍK: /zamyslí se a po drahné chvíli řekne/
No, vlastně mohl, jenže....
DOMOVNICE: /hbitě/
Copak ještě?
KOMINÍK: /zamyslí se a odpoví/
jenže Já jsem kominík
DOMOVNICE: To by moh říct každej
KOMINÍK: /zamyslí se a po drahné chvíli řekne/
No, vlastně mohl

Mezitím vstupuje majtel (domu)

MAJITEL: /vstoupí a nechápavě se ptá, krotě hlavou/
Co by mohl říct každý?
DOMOVNICE: /všimne si majitele/
Pozdrav pánbů, pane domácí.
KOMINÍK: /bez rozmyslu odpoví/
Dejšto pánbů
MAJITEL: /chce říct dejžtopánbů, řekne /
Dejš.
/Zarazí sea po chvíli říká kominíku /
Tak jdete na to?
DOMOVNICE: /podrážděně/
Dyť zametám už vod božího rána
KOMINÍK: Co je mně po tom, osobo!!!
Kde je ten komín
DOMOVNICE: /naštvaně řekne/
Vždyť já tu nemusím bejt, můžu jít dělat na nádraží, dostanu režii a eště
                        deputát.
KOMINÍK: /chytne se myšlenky a začne vyprávět/
To jsem znal jednoho a ten měl taky deputát. Vlastně to byla moje
                        prababička a ta si stěžovala, že jí ten deputát ničí komín. Já jí říkal,
                        no bodejť taky ne........
MAJITEL: /poslouchá a náhle se zeptá/
Jak neé???!!
DOMOVNICE: /dál si vede svou/
A dětí ty by taky měli deputát.....
KOMINÍK: /odpovídá majiteli domu/
Taky jsem si říkal..... dyť vona fasovala černý uhlí a po tom ten komín....
MAJITEL: /vykříkne/
KOMÍN!!!!!!!!!!!
DOMOVNICE: /vykřikne/
KOMINÍK!!!!!!!!!
/zoufale hledá knoflík, nachází knoflík a chytá se za něj hledíc na kominíka, radostně si poskočí a zapěje/
BAJ KAJ LAJ
MAJITEL: /ptá se/
BAJ KAJ LAJ????
KOMINÍK: /začíná chápat situaci a pomyslí si/
Komín, ten musí být někde uvnitř
/využívá zmatku a nepozorovaně vchází do domu/

Domovnice a majitel pokračují v hovoru, zatímco kominík začne čistit komín

MAJITEL: No vidíte!!!, taková Vávrová, deputát, to na topení ne, ale komín s tím ničí!!!
DOMOVNICE: Jo, ta Vávrová, ta má taky pesce. No koukněte......
/ukazuje domovníkovi koště a šmouhy na chodníku/

Zatím kominík čistí komín

KOMINÍK: /čistí komín, řka/
Majitel má dům, domovnice koště a kominík má.....

„ROZUM“


OPONA PADÁ

~ ~ ~

A jestli vám to ještě stále nestačí, tak se těšte další hru