Toto je naše zatím poslední divadelní hra, tentokráte

“O olivě zelené, neloupané“

napsaná 24.10.2000 ve vinárně ‘U podivného velblouda‘,zjevně toho z názvu minulé hry
premiéra: 10.11.2000 při příležitosti plesu na Děvíně

napsaná Bakinem, Jehnerem a L.K.N. na podzim roku 2000,

~ ~ ~

Postavy:
Zemní kukačka … KUKAČKA
Oliva zelená … OLIVA
Předseda Klofáč … PŘEDSEDA
Postava neznámého původu a mínění … POSTAVA
Spořič s rybama … SPOŘIČ
Wohlmuth, který není ani přispěním, ani újmou … WOHLMUTH
Hygea hořká … HYGEA HOŘKÁ

~~~

Scéna: Prastará, leč zelená Oliva a před ní stojí nezapálený paškál.

Dlouho se nic neděje…

NIC: /neděje se/

Po chvíli se stále nic neděje…

Scénou proběhne ZEMNÍ KUKAČKA a přitom vydá pro ni zcela charakteristický zvuk.

KUKAČKA: /proběhne/

µ µ, µ µ … µ µ, µ µ …

Proběhne WOHLMUTH se síťkou na zemní kukačky, která je něco mezi puclákem a rýčem.

WOHLMUTH: /proběhne velmi pomalu, skoro jako by stál/

Scéna je natolik statická, že naprosto bezděčně naskočí SPOŘIČ S RYBAMA.

SPOŘIČ: /naskočí/

Zatím WOHLMUTH se dostává na kraj scény, kde drkne o myš.

WOHLMUTH: /drkne o myš/

Spořič mizí…

SPOŘIČ: /mizí/

Mizející SPOŘIČ zakopne o kořen OLIVY.

SPOŘIČ: /zakopne, rozsypou se mu ty ryby a začne lamentovat/

Ó já nešťastný …

OLIVA: /chvíli poslouchá a pak pronese/

Šak já to taky nemám lehký …

SPOŘIČ: Drknou o myš a já musím zmizet. Mě se nikdo na nic neptá!

OLIVA: Opravdu? To mě se na něco ptaj pořád …

SPOŘIČ: Opravdu?

OLIVA: Opravdu!

Z povzdálí vše sleduje POSTAVA NEZNÁMÉHO PŮVODU A MÍNĚNÍ.

POSTAVA: /vše sleduje/

Tak to má být … … … až na to, že paškál nehoří!

OLIVA: /dál si vede svou/

Podívejte se třeba támhle na tu postavu

/ohlédne se na POSTAVU NEZNÁMÉHO PŮVODU A MÍNĚNÍ/

ta se určitě taky na něco zeptá … ale uvidíš, co já na to řeknu!

Spořič pokračuje ve sběru ryb.

SPOŘIČ: /sbírá ty ryby/

POSTAVA: /skutečně se zeptá/

Co já jsem to za postava?

Jedna z ryb odpoví.

RYBA: /odpoví/

Ty jsi POSTAVA NEZNÁMÉHO PŮVODU A MÍNĚNÍ.

OLIVA: /uraženě se míchá do hovoru/

Proč mu odpovídá ta ryba? Dyť je němá a ke všemu mluvit neumí.

Navíc ryba není postava!

Scénou proběhne ZEMNÍ KUKAČKA a přitom vydá pro ni zcela charakteristický zvuk

KUKAČKA: /proběhne/

µ µ, µ µ … µ µ, µ µ …

Za KUKAČKOU se vydá WOHLMUTH se síťkou na zemní kukačky, která je něco mezi puclákem a rýčem.

WOHLMUTH: /vydá se za KUKAČKOU, přičemž uklouzne na jedné z ryb/

~~~

CHVÍLE PRO REKLAMU

Dnes večer uvidíte hru “O olivě zelené, neloupané“ …

Následuje ukázka:

OLIVA: /chvíli poslouchá a pak pronese/

Šak já to taky nemám lehký …

SPOŘIČ: Drknou o myš a já musím zmizet. Mě se nikdo na nic neptá!

OLIVA: Opravdu? To mě se na něco ptaj pořád …

SPOŘIČ: Opravdu?

OLIVA: Opravdu!

Konec reklamy

~~~

Za KUKAČKOU se vydá WOHLMUTH se síťkou na zemní kukačky, která je něco mezi puclákem a rýčem.

WOHLMUTH: /vydá se za KUKAČKOU, přičemž uklouzne na jedné z ryb, ale později se ukáže, že upadl na náhrobku PŘEDSEDY KLOFÁČE/

PŘEDSEDA: /nic na to neříká, protože je již delší dobu mrtev/

WOHLMUTH: /vstane otřesen a škobrtne o kořen OLIVY/

POSTAVA: /promluví/

Ale on uklouzl na rybě nakonec …

Ale to ještě není konec … ještě se musíme dovědět co by řekl PŘEDSEDA KLOFÁČ, kdyby žil, taky někdo musí zapálit paškál a musí se poodhalit rouška tajemství kolem POSTAVY NEZNÁMÉHO PŮVODU A MÍNĚNÍ a další a další věci … to vše dnes večer.

POSTAVA: /pokračuje v monologu čistě řečnickou otázkou/

Neměl by se ten paškál zapálit?

Poslední slova PŘEDSEDY KLOFÁČE před delší dobou zněla: “Ten paškál se měl už dávno zapálit“.

PŘEDSEDA: /protože je již delší dobu mrtev, právě neřekl/

Ten paškál se měl už dávno zapálit … a to již před delší dobou.

Ukáže se, že to na lovení ZEMNÍ KUKAČKY, totiž něco mezi puclákem a rýčem, jsou zápalky, čehož využije WOHLMUTH k zapálení paškálu.

WOHLMUTH: /zapaluje paškál/

Jelikož se stále něco děje, SPOŘIČ je velmi neaktivní a z dlouhé chvíle žere rybu …

Mezitím paškál již hoří jasným plamenem …

Mínění POSTAVY NEZNÁMÉHO PŮVODU A MÍNĚNÍ je stále neznámé a navíc neznáme ani její původ. Paškál hoří. OLIVA, kdyby se jí někdo zeptal, by řekla …

OLIVA: /řekla by/

Já ti to nepovim, já to sama nevim. Já jsem strom zelený, já mluvit neumim. A i kdybych uměla, nic nepovim.

Takže by měla pravdu. Tedy, když pravdu neřeknete, můžete ji i mít.

Scénou proběhne ZEMNÍ KUKAČKA a přitom vydá pro ni zcela charakteristický zvuk

KUKAČKA: /proběhne/

µ µ, µ µ … µ µ, µ µ …

POSTAVA: Tak to má být … ale to jsme ještě zapomněli na HYGEU HOŘKOU.

Opona padá …

OPONA: /spadne celá/

~~~

Obsazení postav:

KUKAČKA … Jehner
OLIVA … Rosák
PŘEDSEDA … předseda (jeho mladší bratr)
POSTAVA … Korez
SPOŘIČ … Ráca
WOHLMUTH … Bakin
HYGEA HOŘKÁ … zřejmě žitná s vývarem kořene Hořepníku Hořce
VYPRAVĚČ 1. … L.K.N.
VYPRAVĚČ 2. … Nácek

Scénické pozn.:

VYPRAVĚČ 1. čte poznámky popisující scénu a děje na ní, občas, což nebývá úplně zvykem, se vloží do děje samotného…

VYPRAVĚČ 2. naznačuje obecenstvu, na kterou postavu se právě mají zaměřit, čte poznámky, které přímo popisují, co která postava dělá či nedělá…

WOHLMUTH v jedné ruce tříme rýč a v druhé puclák, na krku mu visí krbové zápalky, ruce má v rukavicích na šňůrce…

PAŠKÁL je obvyklá velikonoční svíce, ovšem s písmeny ? a ?.

ZEMNÍ KUKAČKA řecké ?eck? b_(?b_?‰??€O???řesně tak jak by to vyslovila Zemní kukačka.

POSTAVA vytváří dojem, že sleduje “z povzdálí“, tak, že hledí skrze dalekohled a to tak že obrácený (ne naruby, pouze otočený).

CHVÍLE PRO REKLAMU bude uvedena tak, že všichni účinkující pronesou slova: “Chvíle pro reklamu“, pouze ZEMNÍ KUKAČKA vydává pro ni zcela charakteristický zvuk.

Než padá opona, POSTAVA odkudsi, tedy z neznámého místa, vytáhne flašku s HYGEOU HOŘKOU a začne ten nelahodný mok nalévat do panáků, které se znenáhla objevily v rukou všech zúčastněných.

V případě přídavku herci zopakují scénu těsně před pádem opony…uvedeno to bude asi takto:

A teď přídavek…

PŘÍDAVEK: /účinkující si dávají dalšího panáka HYGEI HOŘKÉ/

~ ~ ~

A jestli vám to ještě stále nestačí, tak se těšte na další a zatím si čtěte buď