Dalsi clanky z casopisu a jinych periodik....

Další články

Jest pravda, že ti, již mají mléko slabší a tudíž méně placeno, jsou proti placení dle tuku. Poněvadž však ti, kdož berou za 1 l 13-15-17 hal., nechtějí připustiti, aby se za všechno mléko platilo stejně, ať tučnost jeho jakákoli, smiřují se prvnější se svým osudem a čelí mu následovně: Ze svých krav odprodávají ony, jež mají mléko slabé, a ponechávají pouze ty, jež mají mléko tučné. Ku doplnění počtu dojnic odchovávají si jalovičky pouze od těch nejlepších dojnic, jež dědí dobré vlastnosti matek a dalším zušlechťováním je udržují i zvyšují. Vidno tedy, že nikdo tu není krácen.

/Česká dívka, roč. VIII, č. 10, str. 154/

…pročítám Sport, ilustrovaný časopis věnovaný všemu sportu a společnosti, vychází v Praze každou středu…první čísla jsou z roku 1900…

Čtenáři naši, kteří by se jízdě na lyžích naučiti chtěli a překrásný sport ten pěstovati míní, udejtež své adresy do redakce t. l. Uspořádáme, jakmile počasí dovolí, výpravu nováčků, abychom přišli vstříc mnohým, kteří rádi by jízdu na lyžích pěstovali, bojí se však začátků. Taktéž veškeré dotazy sportu toho se týkající milerádi zodpovíme.

/č.2, 10. 1. 1900/

…to se samozřejmě týká i čtenářů dnešních, i nováčků dnešních…

výletnická sekce D.S.A., jakmile počasí dovolí, již se těší, maže lyže (protože: kdo maže, ten jede), suší pásy…lepí pásy a vyráží! S radostí přijímáme návrhy na cíle.

Všichni, komu se poštěstilo být po vánocích na členské i jiné základně D.S.A., čili na Děvíně, vědí, že nás Krakonoš musel milovat, často si nás až vychutnával…copak se dá prospat modré ráno!! Jenže když se jde spát v 4.30hod. tak by to i šlo. Teoreticky. Jenom teoreticky!

Jaká veliká krása to byla? Přečtěte si tohle:

Výlet na sněžnicích do Krkonoš

Dny 13. a 14. Ledna 1900, kdy členové jilemnického “Čes. krkonoš. Ski-klubu” vykonali výlet do Krkonoš, zůstanou jim zajisté nezapomenutelnými. Velice zdařilého tohoto výletu byli účastni: H. Bedrník, J. Buchar, K. Frank, O. Lukeš, J. Višňák. Nelze ani pomysliti krásnější pohody, než byla ta, při které jezdcům těmto popřáno bylo do hor se podívat. Po oba dny slunko blažilo je svojí skvělou září. Ostrého a mrazivého větru, kterým zpravidla zimní výlety do Krkonoš bývají provázeny a znepříjemňovány, tentokráte jezdci vůbec nepoznali. Vedle toho při ovzduší úplně jasném těšili se výletníci rozhledu, jemuž v kráse a půvabu času letního ani nejkrásnější vyhlídka není s to se vyrovnati.

Silná vrstva hrubozrnných krystalů bělostné jinovatky, jež na šírých horských pláních, na větvích stromů i na zakrslé plazivé kosodřevině skvěly se září a leskem bezpočetných démantů, kterýž zjev byl nejen oku nádherným divadlem v nížinách docela nepoznaným, ale výtečná tato jakost sněhu i na jízdu samu měla účinky nejpříznivější. I vystupování do vrchů, chůze po planinách, jakož i sjíždění svahů nejpřikřejších dělo se napořád se svižnou lehkostí, jinde nevídanou.

Směr a průběh výpravy této byl tento: Odchod z Jilemnice v 10 hod. dopol. Dostoupení Žalého stalo se tentokráte z Dol. Štěpanic přes Štěpanice Hoření, přes Lhotu a přední část Benecka, tedy se strany zcela jiné, než dosud obyčejně se dělo (přes Houšť).

Po Žalém následoval Šeřín, Černá Skála, Mechovinec a Hoření Mísečné Boudy, kdež stanoven byl nocleh v hostinci “Zur Kesselkoppe”. Až sem dostali se jezdci krátce po západu slunce. Hbité sjíždění svahů Předního a Zadního Žalého a zvláště sjíždění příkrých vrchů prve jmenovaných, i snadné dostoupení jich vrcholů a lehký pochod po jich temenech naplňovaly jezdce radostí, hrdým sebevědomím. Směle rozhlížejíce se kolkolem, s udivením nemalým patřili na nevšední zimní nádheru blízkých partií v lesích i na bohaté půvaby dálného rozhledu, jenž při úplně čistém a klidném ovzduší byl v pravdě nesmírně zajímavým.

Dostoupivše Černé Skály, spatřili nové překrásné divadlo. Veškeré bělostné vysoké hřbety horské, zasněžené pláně i lesy při záři zapadajícího slunce intensivně zrůžověly, při čemž dlouhé stíny jezdců po svahu Černé Skály rozložené na zrůžovělém povrchu sněhu ostře rýsovaly se v barvě čistě blankytné!

Již těmito vzácnými úkazy světelnými jedenkaždý z jezdců byl nejvýše mile rozrušen. Na to i nastalá skvělá zimní měsíčná noc, v idyllické horské samotě lesem vroubené zažitá, věstila jim i příznivou pohodu na den následující.

Ve jmenovaném prostém horském hostinci došli jezdci dobrého přijetí. Stařičký hostinský, p. Kraus, s otcovskou péčí staral se o všestranné jich pohodlí, neohlížeje se na to, že přibylí hosté více všímali si svých “bohatých” proviantů, než místní kuchyně, však ani tato neušla pozornosti a “výčep” dobré chmeloviny jilemnické téhož večera uspokojoval hostinského i hosty, kteří brzo cítili se zde “jako doma”.

….I sám hostinský ochotně přijal důležitou roli při zábavě. S půdy snesl flašinet a hrál – hrál neunavně. Teprve o 11. Hodině večer (fakt! Ještě před půlnocí! Pozn. Má) odebrali se výletníci na lože.

Již před 7. Hod. ranní, tedy ve chvíli, kdy ještě ani plně se nerozednilo, stoupala družina statečných skistů na Medvědín obdivujíc se stále přečetným krásám, jakými “zima” přioděla lesy krkonošské. Objevující se červánky na východě nutily jezdce k rychlému postupu, aby nejbližšího svého cíle – ostrého temene Krakonoše, 1413 m. n. m., dostoupili dříve, než slunce by vystoupilo nad obzor.

I to se jim zdařilo. Temeno vrchu Krakonoše i v létě je dosud řídkým cílem turistův, takže s jistotou lze tvrditi, že členové Čes. krk. spolku Ski v Jilemnici byli rozhodně první, kdož temene hory této v polovině měsíce ledna dostoupili v ranních hodinách, a v této velebné chvíli s význačného tohoto rozhlediště krkonošského patřil na čarokrásný východ slunce!

Ač v údolích nakupená šedá mlha prozrazovala třeskutý mráz, na výšinách Krkonošů téhož jitra bylo úplné bezvětří, mírná, v pravdě sváteční pohoda. Jedině při této příznivé okolnosti mohli skisté na Krakonoši déle setrvati a kochati se divadlem, nad něž krásnějšího a úchvatnějšího dosud nebyli poznali.

Nejenom vlastní východ slunce, ale i pohled na nejzajímavější hřbety, hory, svahy i údolí i předhoří krkonošská poutala k sobě pozornost zimních turistův, kteří s utajeným dechem na všecku tuto krásu horského kraje českého nadšeně pohlíželi! Zář vycházejícího slunce zlatila nejen majestátní Sněžku, ale i vzdálené hory Orlické. Hejšovina aj. význačné části pohoří na východě a na straně západní i bílá Ještěd s okolím zjevem svým k nádherné rozmanitosti rozhledu velice přispívaly.

Zbarvení mráčků na východní obloze nakupených každé chvíle stávalo se zajímavějším. Konečně zlatá koule vyplula nad obzor a provádějíc jednotlivé vrstvy mračen, ozařovala nejen šírý zasněžený kraj horský a vzdálené roviny, ale nádhernými barvami krášlilo i klenbu nebeskou na krajních částech ohromného obzoru.

Čím pak více slunce vystupovalo na oblohu, tím rychleji sice mizelo různobarevné zbarvení okraje blankytu, ale za to tím pestřeji skvěly se celé Krkonoše v ranním jasu slunečném. Zejména křoviska plazivé kleče, tyče směr cesty značící, skaliska i planiny zářily leskem nejskvělejších barev, jakoby miliardy démantů po horách velebných byly rozsety. Nadšeni božskými krásami horské zimní přírody, upravili si jezdci na Krakonoši své sněžnice a rychle blížili se Harrachovým kamenům, odkudž po shlédnutí divoké propasti – Velké kotelné jámy – jejíž okraj již nyní lemován jest obrovskou závějí, rozjeli se po šíré planině ke Kotli jízdu na lyžích jako sport všech sportů v duchu oceňujíce.

…pro úplnost…
S temene Kotle sjeli na Lysou Horu a po svahu této dostali se do Dvorských Bud a dále do Hoř. Roketnice. Dále vystoupali na Stráž, kde v milém slunečnu ustanoven byl krátký pohov. V torbě vůdcově ukryta byla ještě láhev vína, mostarské “Žilavky”. Zde byla za velkého nadšení vyprázdněna. Výtečný tento mok, perla hercegovinských vinic, přišel rozehřátým jezdcům náležitě vhod.

Pak bleskurychle sjeli do “Ráje” jabloneckého, kde pobyli v útulné hostinské místnosti páně Nečástkově a nastoupili z údolí Jizerky stoupání další. Před 1 hod. odpol. pozdravili se již s přáteli svými ve Vysokém. Zbytek tohoto krásného zimního dne strávili skisté v městské dvoraně, kde na počest hostí sl. Městská rada vysocká pořádala koncert chvalně známé místní kapely.

V pozdních hodinách večerních navraceli se skisté do Jilemnice s hrdým vědomím, že téhož dne s nejlepším zdarem vykonali po velebných Krkonoších výlet na sněžnicích, jenž právem nazván může býti korunou všech výprav dosavadních!

/Sport, č. 4/

Tedy na víkend do Krkonoš!

AŤ TO FRČÍ !!!

Je 22.23.12, bolej mě záda, chce se mi spát. Brou noc!

[Vybrané články ze starších časopisů díl 1] [Prvo-sjezdy, prejezdy a výstupy] [o D.S.A.] [ostatní aktivity] [Vybrané články ze starších časopisů díl 2] [Hlavní stránka]